Dědické řízení
Pozůstalostní řízení
Pozůstalostní řízení, ve kterém se zjišťuje majetek a závazky zemřelého a rozhoduje se o jejich přechodu na dědice. V Česku ho typicky vede notář jako soudní komisař jmenovaný podle místa posledního trvalého bydliště zůstavitele.
Standardní pozůstalostní řízení v Česku trvá zpravidla 6 až 12 měsíců, u složitějších případů s firemními podíly, zahraničními aktivy nebo spory mezi dědici klidně i 2–3 roky. Po celou dobu jsou účty zemřelého v zásadě zablokované, nemovitosti nelze prodat a podíly ve firmách neumí rodina převést. To je důvod, proč má smysl propojit krizový plán s nástroji, které řízení obcházejí: životní pojištění s obmyšlenou osobou, určená osoba u penzijního produktu, společné jmění manželů nebo svěřenský fond.
Praktická kvalita řízení závisí na tom, jak dobře jsou připravené podklady: aktuální seznam účtů a bank, nemovitostí včetně katastrálních čísel, pojistek, závazků, firemních podílů, kryptoaktiv a dokumentů. Notář si umí zjistit většinu věcí dotazem do centrálních registrů, ale jen v rozsahu, který český systém eviduje. Zahraniční aktivum nebo neznámá kryptopeněženka by mohly v evidenci úplně chybět.
Krizový plán nemá nahradit notáře, ale zkrátit hledání a snížit riziko omylů. Rodina, která notáři předloží uspořádaný přehled, má řízení o měsíce kratší než rodina, která dohledává papíry po pokojích.